Zavedení elektronické evidence služeb (EET) se bránilo hodně maloobchodů o velkoobchodů. Po téměř roce a čtvrt se můžeme v krátkosti a v číslech podívat, jaký dopad to mělo jak na podnikatele, tak i na státní rozpočet, a to od 1. prosince 2016 dosud.
Kontroly, pokuty i nárůst v rozpočtu
· Bylo provedeno 94 728 kontrol.
· Uděleno 5 900 pokut za 55 milionů korun.
· Do EET je zapojeno asi 166 tisíc podnikatelů, kteří zaevidovali asi 4,6 miliardy tržeb.
· Finanční a celní správa zjistila více jak 27 758 porušení.
· 16 370 porušení bylo tak vážných, že na ně bylo zahájeno správní řízení.
· Nejnižší pokuta byla 100 korun, nejvyšší naopak 260 tisíc korun.
· Z údajů ministerstva financí vyplývá, že na DPH přinesl systém EET 5,2 miliardy korun.
· Náklady na zavedení EET činily loni asi 370 milionů korun. V dalších letech by se měly vyšplhat na dalších 310 milionů korun.
· Z důvodu zavedení či pokut vyplývajících z EET bylo uzavřeno minimálně 16 provozoven.
Každá mince má rub i líc
Podle ministerstva financí má elektronická evidence tržeb znatelně pozitivní vliv na přírůstek daně z přidané hodnoty do státního rozpočtu. Asociace českého tradičního obchodu se také vyjádřila tak, že zavedení EET nijak zásadně neovlivnilo malé prodejny.
Na druhou stranu se zajisté při „vymáhání“ daní jedná o zbytečně obrovský, často nefunkční a komplikovaný systém. Z průzkumů navíc vyplývá, že samozřejmě ne všichni podnikatelé nevydávají účtenky tak, jak by podle EET měli. Z českých provozovatelů se jedná zhruba o 13 procent a ze zahraničních (zejména „asijských“) podnikatelů se jedná zhruba o 19 procent. Když se podíváme na členění dle krajů, tak nejvíce hříšníků se nachází ve Středočeském a Jihomoravském kraji.
Z tohoto přehledu vyplývá, že zavedením EET se nejen vydalo hodně financí na její zavedení a spousta financí na tyto účely padne každý rok. Pro státní rozpočet je to samozřejmě velká výhoda, což byl také prvotní důvod pro zavedení EET. Jak se bude vývoj, zisky a zavřené provozovny dále vyvíjet uvidíme až v budoucnosti.
